České Budějovice, město ležící na soutoku řek Vltavy a Malše, nechal v roce 1265 založit český král Přemysl Otakar II., aby posílil královský vliv v oblasti, kde vládly mocné jihočeské rody Vítkovců a Rožmberků. České Budějovice získaly svůj název podle staré osady Budivojovice, jejíž jméno se v průběhu staletí různě komolilo. Za doby husitské se přidalo přídavné jméno České, a německá část obyvatelstva používala název Budweiss.
Po celou dobu svého trvání bylo město věrné králi, takže nástup husitství pro ně znamenal boj o vlastní existenci. Král se městu za jeho věrnost odměňoval udělováním různých výsostných práv, např. práva vařit pivo. Jeho odbyt byl zajištěn českými králi Karlem IV. a jeho synem Václavem II. udělením tzv. „mílového práva“, podle něhož nesměly být do vzdálenosti jedné míle od města (jedna staročeská míle byla za dob Přemysla Otakara II. na různých místech rozdílná a pohybovala se od 7 do 12,5 km) žádné cizí krčmy ani konkurenční pivovary a sladovny. Město se díky své výhodné poloze na obchodních cestách a díky panovníkově přízni hospodářsky rychle vzmáhalo, takže již na přelomu 13. a 14. století tu byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obklopovaly pevné hradby.
Velký rozkvět přineslo městu 16. století. Do městské pokladny plynuly velké zisky zejména z těžby stříbra v okolních dolech, z vaření piva, z rybničního hospodaření a obchodu se solí. Díky těmto prostředkům vznikly ve městě okázalé stavby, jako např. nová budova radnice ozdobená čtyřmi sochami ctností v nadživotní velikosti.
Za třicetileté války se z města na čas stala metropole Čech, kde byly dokonce krátce ukryty korunovační klenoty. Roku 1641 však byly České Budějovice ze dvou třetin zničeny rozsáhlým požárem.
Devatenácté století přineslo městu převratný technický pokrok. Za zmínku stojí zprovoznění koněspřežné železnice, vybudované mezi léty 1825-1832 jako první na evropském kontinentě. Tu pak nahradila mezi léty 1868-1874 výstavba parní železnice do Plzně, Prahy a Vídně. Město se stalo střediskem obchodu mezi rakouskými a českými zeměmi.
Ve městě působila řada osobností české, německé, ale také židovské národnosti. Slavným rodákem je např. průmyslník a podnikatel Vojtěch Lanna, z Českých Budějovic pochází i první český kosmonaut Vladimír Remek, houslista Pavel Šporcl...
Klíčovým podnikem je pro město pivovar Budvar založený roku 1895. V roce 2007 vyrobil 1 253 tis. hl piva. Nejznámější pivo z produkce, světlý ležák Budweisser Budvar, se vyváží do více než padesáti zemí světa. Kvalita piva je zajištěna vybraným moravským sladem, hlávkovým žateckým chmelem a vodou z artézských studní, čerpanou z hloubky 300 m. Konkurencí Budvaru je Budějovický měšťanský pivovar (vyrábí pivo značky Samson). Za zmínku stojí legendární Koh-i-noor Hardtmuth, v současnosti jeden z největších světových producentů uměleckých, školních a kancelářských potřeb. Podnik, založený roku 1790 ve Vídni, sídlí v Českých Budějovicích od roku 1848.
Dnešní České Budějovice se rozkládají na ploše 55,56 kilometru čtverečním a mají téměř 96 tis. obyvatel. Město vyrostlo ve skutečnou hospodářskou i kulturní metropoli Jižních Čech, historické jádro je od r. 1980 památkovou rezervací. Od r. 1991 jsou České Budějovice univerzitním městem, jsou také vyhlášenou kulturní metropolí. Pořádají se zde např. několikadenní slavnosti města s doprovodnými kulturními akcemi a hudební slavnosti, připomínající operní pěvkyni Emu Destinnovou, která v Českých Budějovicích v roce 1930 zemřela. Proslulé je Jihočeské divadlo České Budějovice, Jihočeské muzeum a Muzeum koněspřežky. V areálu výstaviště se každoročně koná veletrh Země živitelka.